úterý 4. srpna 2020

O poradních kruzích jako o prastarém a užitečném způsobu otevřené komunikace mezi žáky a učiteli. Rozhovor s Joe Provisorem

Ve školách se setkáváme s kruhovým uspořádáním stále častěji, ať už během výuky jednotlivých předmětů nebo v rámci ranních či komunitních kruhů. Jak v rozhovoru upozorňuje Joe Provisor, i kruh může být místem, kde se realizuje  tradiční školní hierarchie a frontální vyučování. Nebo naopak může při zvýšené kvalitě pozornosti, kterou věnujeme sobě i druhým v kruhu, poskytnout příležitost zapojit do života školy naše vlastní zkušenosti a společně budovat kulturu, kde má každý hlas svůj význam. Své zkušenosti s využitím kruhu ve školách, jak ve třídách, tak učitelských sborech a širších komunitách, předává na svých seminářích pro pedagogy i během opakovaných návštěv Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Opírá se přitom o významně formalizovanou podobu kruhového procesu – poradní kruh (v angličtině council). Poradní kruh nabízí možnost využívat různé formy kruhové práce v závislosti na způsobech, jak je v kruhu předáván tzv. mluvicí předmět, nebo jak je uspořádán jeho prostor – kruh v kruhu atd. S kruhem je možné pracovat nejen v rámci třídnických hodin, ale i v jednotlivých vyučovacích předmětech (např. při přípravě a podpoře čtení a psaní, při zkoumání očekávání, postojů, mylných představ o předmětu, při přenosu teorie do praxe, jako podpora spolupráce mezi učitelem a žákem, při stanovování cílů a akčních plánů, při utváření třídních norem – chování, očekávání, integrity, podpory vzájemných vztahů, budování komunity a porozumění).


















Rozhovor s Joe Provisorem vedly Eva Dittingerová a Veronika Rodová pro časopis Komenský (3/144, 2020)